Verse Search

My Highlights

No highlights found.

Book 04 / Chapter 014

Critical Edition

1

वैशंपायन उवाच प्रत्याख्यातो राजपुत्र्या सुदेष्णां कीचकोऽब्रवीत् अमर्यादेन कामेन घोरेणाभिपरिप्लुतः

M. N. Dutt: Vaishampayana said Rejected thus by the princess Kichaka, over-pressed with fearful lust capable of making one forgetful of all sense of propriety, said to Sudeshna.

Supplementary Passages:

4.14.1 After 1ab, S (M om. line 1) ins.: *283 प्रविश्य राज्ञो भवनं भगिन्या अग्रतः स्थितः सोऽभिवीक्ष्य सुकेशान्तां सुदेष्णां भगिनीं प्रियाम् After 1, K2 ins. a passage given in App. I (No. 12), followed by a repetition of 1ab; while S ins.: *284 स तु मूर्ध्न्यञ्जलिं कृत्वा भगिन्याश्चरणावुभौ संमोहाभिहतस्तूर्णं वातोद्धूत इवार्णवः प्रोवाच हि सुदुःखार्तो भगिनीं निःश्वसन्मुहुः अव्यक्तमृदुना साम्ना शुष्यता च पुनः पुनः

2

यथा कैकेयि सैरन्ध्र्या समेयां तद्विधीयताम् तां सुदेष्णे परीप्सस्व माहं प्राणान्प्रहासिषम्

M. N. Dutt: O Kaikeyi, do that by which Sairandhri may be united with me. O Sudeshna, device a plan by which that Sairandhri of elephant-gait may accept me. Otherwise I intend putting end to my life.

Supplementary Passages:

4.14.2 After 2ab, N ins.: *285 येनोपायेन सैरन्ध्री भजेन्मां गजगामिनी

3

तस्य तां बहुशः श्रुत्वा वाचं विलपतस्तदा विराटमहिषी देवी कृपां चक्रे मनस्विनी

M. N. Dutt: Hearing the words of his thus lamenting in manifold terms the intelligent lady, Virata's queen, took pity on him.

4

स्वमर्थमभिसंधाय तस्यार्थमनुचिन्त्य च उद्वेगं चैव कृष्णायाः सुदेष्णा सूतमब्रवीत्

M. N. Dutt: Holding counsel with her own self and pondering over his desire and over the perturbation of Krishna, Sudeshna said to Suta's son (Kichaka).

5

पर्विणीं त्वं समुद्दिश्य सुरामन्नं च कारय तत्रैनां प्रेषयिष्यामि सुराहारीं तवान्तिकम्

M. N. Dutt: Taking the advantage of some festival, better have wines and viands prepared. I shall then send her to you to bring some wine.

Supplementary Passages:

4.14.5 After 5ab, S ins.: *286 कृते चान्ने सुरायां च प्रेषयिष्यसि मे पुनः

6

तत्र संप्रेषितामेनां विजने निरवग्रहाम् सान्त्वयेथा यथाकामं सान्त्व्यमाना रमेद्यदि

M. N. Dutt: Thus sent thereto you should, in uninterrupted solitude, humour her according to your will. Thus cajoled most likely she may be attached to you.

Supplementary Passages:

4.14.6 After 6, S ins.: *287 सद्यः कृतमिदं सर्वं शेषमत्रानुचिन्तय

7

कीचकस्तु गृहं गत्वा भगिन्या वचनात्तदा सुरामाहारयामास राजार्हां सुपरिस्रुताम्

AI Translation: Then Kīchaka, having gone to his house, at the bidding of his sister, served wine and food fit for a king, well-prepared.

Supplementary Passages:

4.14.7 For 7, S subst.: *288 सुदेष्णयैवमुक्तस्तु कीचकः कालचोदितः त्वरमाणः प्रचक्राम स्वगृहं राजवेश्मनः आगम्य च गृहं रम्यं सुरामन्नं चकार ह

8

आजौरभ्रं च सुभृशं बहूंश्चोच्चावचान्मृगान् कारयामास कुशलैरन्नपानं सुशोभनम्

AI Translation: He had many kinds of animals, both large and small, and he had excellent food and drink prepared by skilled cooks.

9

तस्मिन्कृते तदा देवी कीचकेनोपमन्त्रिता सुदेष्णा प्रेषयामास सैरन्ध्रीं कीचकालयम्

M. N. Dutt: This being done Sudeshna as previously intimated by Kichaka sent her Sairandhri to the abode of Kichaka, saying.

Supplementary Passages:

4.14.9 For 9, S subst.: *289 त्वरावान्कालपाशेन कण्ठे बद्धः पशुर्यथा नावबुध्यत मूढात्मा मरणं समुपस्थितम् आनीतायां सुरायां तु कृते चान्ने सुसंस्कृते कीचकः पुनरागम्य सुदेष्णां वाक्यमब्रवीत् कीचकः मधुमांसं बहुविधं भक्ष्याश्च विविधाः कृताः सुदेष्णे ब्रूहि सैरन्ध्रीं यथा सा मे गृहं व्रजेत् केनचित्त्वद्य कार्येण त्वर शीघ्रं मम प्रियम् अहं हि शरणं देवं प्रपद्ये वृषभध्वजम् समागमं मे सैरन्ध्र्या मरणं वा दिशेदिति वैशंपायनः सा तमाह विनिःश्वस्य प्रतिगच्छ स्वकं गृहम् एषाहमपि सैरन्ध्रीं सुरार्थं तूर्णमादिशम् एवमुक्तस्तु पापात्मा कीचकस्त्वरितं पुनः स्वगृहं प्राविशच्छीघ्रं सैरन्ध्रीगतमानसः कीचकं तु गतं ज्ञात्वा त्वरमाणा गृहं स्वकम् सैरन्ध्रीं तत आहूय सुदेष्णा वाक्यमब्रवीत्

10

सुदेष्णोवाच उत्तिष्ठ गच्छ सैरन्ध्रि कीचकस्य निवेशनम् पानमानय कल्याणि पिपासा मां प्रबाधते

M. N. Dutt: Sudeshna said O Sairandhri, get up and repair to the abode of Kichaka. O gentle one, bring wine for ime, for thirst afflicts me.

Supplementary Passages:

4.14.10 After 10, S ins.: *290 वैशंपायनः सुदेष्णयैवमुक्ता सा निःश्वसन्ती नृपात्मजा अब्रवीच्छोकसंतप्ता नाहं तत्र व्रजामि वै सूतपुत्रो हि मां भद्रे कामात्मा चाभिमन्यते

11

द्रौपद्युवाच न गच्छेयमहं तस्य राजपुत्रि निवेशनम् त्वमेव राज्ञि जानासि यथा स निरपत्रपः

M. N. Dutt: Draupadi said O princess, I shall not go to his house; O queen, you know yourself how shameless he is.

12

न चाहमनवद्याङ्गि तव वेश्मनि भामिनि कामवृत्ता भविष्यामि पतीनां व्यभिचारिणी

M. N. Dutt: O beautiful lady of excellent limbs, in your house, I shall never prove myself faithless to my husband and lead a life of chastity.

13

त्वं चैव देवि जानासि यथा स समयः कृतः प्रविशन्त्या मया पूर्वं तव वेश्मनि भामिनि

M. N. Dutt: O beautiful lady, you know full well the condition I made before I had entered your palace.

14

कीचकश्च सुकेशान्ते मूढो मदनदर्पितः सोऽवमंस्यति मां दृष्ट्वा न यास्ये तत्र शोभने

M. N. Dutt: O you of beautiful hairs having good curls at the end, on seeing me that wicked Kichaka, rendered insolent by the god of desire, will dishonour me. O beautiful one, I shall not repair thither.

Supplementary Passages:

4.14.14 After 14, S ins.: *291 कथं नु वै तत्र गतां मर्षयेन्मामबान्धवाम्

15

सन्ति बह्व्यस्तव प्रेष्या राजपुत्रि वशानुगाः अन्यां प्रेषय भद्रं ते स हि मामवमंस्यते

M. N. Dutt: O princess, you have good many obedient maids, pray send one of them. Let good betide you, for surely he will insult me.

Supplementary Passages:

4.14.15 After 15, S ins.: *292 कीचकस्यालयं देवि न यामि भयकम्पिता यद्यस्त्यन्यच्च ते कर्म करोम्यतिसुदुष्करम् वैशंपायनः एवमुक्ता तु पाञ्चाल्या दैवयोगेन कैकयी तां विराटस्य महिषी क्रुद्धा भूयोऽन्वशासत

16

सुदेष्णोवाच नैव त्वां जातु हिंस्यात्स इतः संप्रेषितां मया

AI Translation: Sudeṣṇā said: He should never harm you, even when sent away by me.

Supplementary Passages:

4.14.16 For 16, S subst.: *293 कीचकं त्वेव गच्छ त्वं बलात्कारेण चोदिता नास्ति मेऽन्या त्वया तुल्या सा त्वं शीघ्रतरं व्रज अवश्यं त्वेव गन्तव्यं किमर्थं मां विलम्बसि शीघ्रं गच्छ त्वरस्वेति मत्प्रीतिवशमाचर न हीदृशो मम भ्राता किं त्वं समभिशङ्कसे

17

वैशंपायन उवाच इत्यस्याः प्रददौ कांस्यं सपिधानं हिरण्मयम् सा शङ्कमाना रुदती दैवं शरणमीयुषी प्रातिष्ठत सुराहारी कीचकस्य निवेशनम्

AI Translation: Vaishmapayana said: Thus, he gave her a copper pot with a lid made of gold. She, being afraid, wept and sought refuge in the gods. She went to the house of Kichaka, who was a great eater of meat.

Supplementary Passages:

4.14.17 After vaiśaṃ., S (which om. uvāca) ins.: *294 उक्त्वा चैनां बलाच्चैव विनियुज्य प्रभुत्वतः After 17ab, S ins.: *295 या सुजाता सुगन्धा च तामानय सुरामिति

18

द्रौपद्युवाच यथाहमन्यं पाण्डुभ्यो नाभिजानामि कंचन तेन सत्येन मां प्राप्तां कीचको मा वशे कृथाः

M. N. Dutt: Draupadi said As I do not know any other save and except my husband, let not Kichaka, by strength of that virtue, be able to bring me into his power.

Supplementary Passages:

4.14.18 After 18, S (except M1) ins.: *296 यथाहं पाण्डुपुत्रेभ्यः पञ्चभ्यो नान्यगामिनी तेन सत्येन मां दृष्ट्वा कीचको मा वशं नयेत्

19

वैशंपायन उवाच उपातिष्ठत सा सूर्यं मुहूर्तमबला ततः स तस्यास्तनुमध्यायाः सर्वं सूर्योऽवबुद्धवान्

M. N. Dutt: Vaishampayana said Then that helpless one worshipped the sungod for a moment and the deity understood all the prayers of her of slender waist.

Supplementary Passages:

4.14.19 After vaiśaṃ, S (which om. uvāca) ins.: *297 अकीर्तयत सुश्रोणी धर्मं शक्रं दिवाकरम् मारुतं चाश्विनौ देवौ कुबेरं वरुणं यमम् रुद्रमग्निं भगं विष्णुं स्कन्दं पूषणमेव च सावित्रीसहितं चैव ब्रह्माणं पर्यकीर्तयत् इत्येवं मृगशावाक्षी सुश्रोणी धर्मचारिणी

20

अन्तर्हितं ततस्तस्या रक्षो रक्षार्थमादिशत् तच्चैनां नाजहात्तत्र सर्वावस्थास्वनिन्दिताम्

M. N. Dutt: Then he ordered a Rakshasa to protect her invisibly and from that time that Rakshasas also never left that blameless lady alone under any circumstances whatever.

Supplementary Passages:

4.14.20 After 20, S ins.: *298 सा प्रतस्थे सुकेशान्ता त्वरमाणा पुनः पुनः विलम्बमाना विवशा कीचकस्य निवेशनम्

21

तां मृगीमिव वित्रस्तां दृष्ट्वा कृष्णां समीपगाम् उदतिष्ठन्मुदा सूतो नावं लब्ध्वेव पारगः

M. N. Dutt: Beholding Krishna come to his presence like a terrified doe, the Suta rose up just like a person wishing to go to the other end of a river when he obtains a boat.

Supplementary Passages:

4.14.21 After 21, S ins.: *299 श्लक्ष्णं चोवाच वाक्यं स कीचकः काममोहितः

***